Monthly Archives: October 2012

Ženy ošetřovatelky

Ženy ošetřovaly zraněné vojáky za bojišti odnepaměti – ale vždy šlo o „dobrovolnou“a neorganizovanou pomoc. Pomocníci lékařů byli vždy muži, stejně tak jako ženy nesměly (za žádných okolností) na bojiště.
První organizované zapojení žen jako válečných ošetřovatelek přišlo během krymské války (1853-86). Roku 1854 vyrazila s pověřením britské vlády Florance Nightingalová (známá jako „Dáma s lucernou“) s 38 dobrovolnými sestrami ošetřovat britské zraněné z krymské války. Byly umístěny v Istanbulu, kam byli evakuováni zranění z britské základny u Balaklavy. Díky její neúnavné péči, žádostem u vlády a novým opatřením (týkajících se především hygieny), podařilo se jejímu týmu snížit úmrtnost zraněných ze 42% na pouhá 2%. Díky těmto úžasným výsledkům pak později (v roce 1860) mohla otevřít první školu pro sestry na světě při nemocnici sv. Tomáše v Londýně. Brzy ji pak následovaly další.
V krymské válce se účastnila další slavná sestra, která později upadla v trestuhodné zapomnění – tou byla jamajská ošetřovatelka Mary Seacolová, která aplikovala především lidovou léčbu, kterou se naučila u své matky. Požádala, aby směla jet do Krymské války ošetřovat zraněné, ale bylo jí to odmítnuto. Proto shromáždila potřebné prostředky a sama podnikla cestu dlouhou 6500 km. Pracovala přímo na Krymu, kdy na bojištích ošetřovala (často pod palbou) vojáky obou stran.

Během americké občanské války (1860-65) už sloužily jako zdravotní sestry na obou stranách již tisíce žen a dívek. Zpočátku šlo stejně jako předtím o neorganizovanou pomoc, kdy se ženy prostě hlásily dobrovolně k práci v nemocnicích za liniemi, ale po bitvě u Bull Runu se především Clara Bartonová (pozdější zakladatelka amerického Červeného kříže) a Dorothea Dixová zasadily o vytvoření sesterského sboru organizovaného vládou, který měl pomáhat s péčí o zraněné vojáky. Sestry tak byly později kromě nemocnic v týlu přidělované přímo k polním plukům, kde pomáhaly ošetřovat zraněné na bitevním poli a běhaly s nosiči zraněných (nezřídka v nebezpečí života a pod palbou). Clara Burtonová (sloužící na straně Unie) kupříkladu v jednom případě ošetřovala zraněného přímo na bojišti, přiletěla kule, roztrhla jí rukáv a onoho muže zabila. Sally Lousie Tomkinsová, známá jako „Anděl Konfederace“, která jako jediná žena získala hodnost kapitána konfederační armády, měla ve své nemocnic na 1333 přijatých zraněných pouze 73 úmrtí (čímž dosáhla nejnižší úmrtnosti ve všech nemocnicích během občanské války).

Fotografie lazaretu

Posted in Střípky | Comments Off on Ženy ošetřovatelky

Big Ben

Věděli jste, že architekt, který navrhl známý Big Ben (správněji Hodinovou věž parlamentu, dnes Věž Alžběty II. a ve viktoriánské době známá jako Svatoštěpánská věž), po dokončení práce zešílel? První zvon vytažený na věž praskl při prvním úderu kladívka a druhý po dvou měsících (byl spraven záplatou a dodnes zní, díky prasklině má velmi charakteristický zvuk)… jednomu se až chce ptát – jaké prokletí je s věží svázáno? Nebo se snad něco nachází … pod ní? Něco, co nechtělo být vyrušeno, ukryté ve změti londýnských katakomb, hrobek a zasypaných uliček, na nichž je město vystavěno?

Big Ben

Posted in Střípky | Comments Off on Big Ben

Dvojice povídek!

Vyšla tiskem dvojice povídek ze světa Příběhů Impéria!

Ve sborníku “Hry s příběhem: Ocel a krev” (viz webové stránky) vychází další dvě povídky ze světa Příběhů Impéria:

– Sedm tisíc (autor: Jakub “boubaque” Maruš) – Povídka popisující osudy trola Donnieho, který po pádu Chartúmu musí Bohem zapomenutou pustinou nést zpět k vlastním liniím prapor svého pluku. Čtenáři se v ní dozvědí, jak přemýšlejí trollové… a snad i něco málo o lidech.
– Podzim 1854, mlha (autoři: Jonáš a Kryštof Ferencovi, “Ecthelion”) – Povídka z období krymské války, kde dojde k osvobození prastarého zla, uvězněného po staletí pod troskami dávného města na Krymu…

Obálka knihy

Posted in Novinky | Comments Off on Dvojice povídek!