Známá irská tanečnice (vystupující jako španělská tanečnice pod jménem Lola Montezová, proslavená svým jedinečným „pavoučím tancem“), kurtizána a milenka krále Ludvíka I. Bavorského.
V šestnácti letech se vdala za poručíka Thomase Jamese, ale po pěti letech se pár nechal rozvést. Poté začala Eliza vystupovat v Londýně jako tanečnice, ale byla poznána a skandál ji donutil v roce 1844 přesunout se na kontinent – přesněji do Paříže. Zde vystupovala s velkým úspěchem, zapadla mezi bohémskou společnost a měla románek s maďarským skladatelem Ferencem Lisztem. Paříž ale o rok později opustila poté, co byl její milenec, novinář Alexandre Dujarier, zastřelen v souboji, ve kterém se snažil obhájit její čest.
Eliza (či Lola) pak odjela do Bavorska, kde přímo uchvátila bavorského krále Ludvíka I. Stala se jeho milenkou a on jí k jejím narozeninám nechal (přes silný odpor prakticky celého dvora) udělit titul vévodkyně z Landsfeldu. Několik let měla Eliza ohromný vliv na politiku bavorského státu a podařilo se jí silně tlačit na liberální reformy. Bohužel ale také značně přispěla k propadu popularity panovníka, který byl nucen v roce 1848 odstoupit.
Opustila Bavorsko, a poté, co nějakou dobu ve Švýcarsku marně čekala na svého milence, o kterém doufala, že se k ní připojí, se v Anglii vdala za korneta Trafforda Healda. Tím ale porušila podmínky rozvodu s prvním manželem (vymínil si, že Eliza se nesmí znovu vdát za jeho života) a pár se musel skrývat na kontinentě před žalobou z bigamie. Případ opět plnil první strany bulvárních deníků a v Anglii způsobil skandál. Po dvou letech pobytu ve Francii a Španělsku byl vztah s mladým důstojníkem jezdectva v troskách a Lola odjela do USA.
Zde zažila ohromný úspěch svých tanečních představení, vdala se za novináře Patricka Hulla, ale manželství se rozpadlo stejného roku. Odjela pak na šňůru představení do Austrálie, která ale skončila neúspěchem pro zášť médií, které odradily diváky. Ve městě Ballarat nebyla spokojena s recenzemi na své představení, napadla proto vydavatele, pana Henryho Seekampa, bičem.
Po návratu skončila s tancem, věnovala se divadelnímu hraní a zemřela v roce 1861 ve 42 letech.
