Šlo o tajnou indickou sektu, uctívající bohyni Kálí, která lákala pocestné do léček, vraždila je a okrádala. Své vraždy chápali jako rituální oběti, aby smrtící bohyně nemusela přijít zpět na zem.
Většinou operovali tak, že se připojili k cestujícím, získali si jejich důvěru a na příhodném místě (kterému říkali bele) je pak zavraždili a okradli. Zpravidla nechali projít všechny, kteří byli z blízkého okolí (přestože představovali lákavou kořist) a soustředili se na lidi zdaleka, které chvíli nikdo nebude postrádat, aby thugové měli šanci zmizet. Většinou sáhli po vraždě v noci, zatímco zbytek thugů hrál na hudební nástroje nebo dělal hluk, aby nikdo neslyšel nářky vražděných. Vražda sama byla starobylým rituálem, při kterém byli cestující uškrceni žlutým šátkem Rumaal, symbolem bohyně Kálí. Jeden thug přitom oběti seděl na nohách, druhý na rukách a třetí z nich oběť škrtil. Mrtvá těla občas rituálně zohavili (vyloupali jim oči) a byla zahrabána nebo naházena do studen.
Velitelem thugské skupiny byl jamaadaar a počet členů jedné skupiny se lišil od desíti až ke dvěma stovkám. Každý z nich měl svoji určenou funkci, kterou vykonával. Thugové, kteří dosáhli určitého věku se už na vraždách nepodíleli, skupině sloužili jako špehové a špiclové. Spolu se domlouvali vlastním žargonem, vlastní formou hindštiny, zvanou Ramsi.
Thugové se objevili někdy v sedmnáctém století a jejich řemeslo se dědilo z otce na syna. Občas také unášeli malé děti a vychovali je jako thugy, nebo se k thugům přidali někteří členové chudiny, zlákaní učením thugských gurů. V indické společnosti existoval velký odpor proti pronásledování thugů, protože se obávali hněvu Kálí (a kultistů samotných). Moc thugů se podařilo zlomit teprve britské vládě v Indii (nebo Škrtičů, jak jim Britové říkali). Kapitán William Henry Sleeman, asistent britského generálního guvernéra Indie, připravil strategii boje s thugy a podařilo se mu rozbít organizační struktury kultu. Většina thugů byla pochytána a popravena ve třicátých letech devatenáctého století, poslední skupiny ale fungovaly až do sedmdesátých let. Teprve tehdy byli pověšeni poslední kultisté. Sekta dakoitů, která na thugy navazovala, nicméně prováděla rituální vraždy až do dvacátého století.
