Hřbitovní pušky a rakvová torpéda

Obavy z vykradačů hrobů byly takové, že se různé formy hlídání hřbitovů používaly odedávna.

Zhruba od patnáctého století se začaly používat takzvané „hřbitovní pušky“, které spočívaly v nástražném systému rozmístěném po setmění na hřbitově. Stačilo, aby zloděj motající se po hřbitově zakopnul o nástražný drát a puška spustila. Používaly se nejprve běžné pušky, od roku 1700 se pak zbraně vyráběly speciálně za tímto účelem. Hřbitovní pušky byly velmi populární v Anglii až do roku 1827, kdyby bylo jejich používání zakázáno zákonem.

Další technikou ochrany hrobu byly takzvaná „rakvové torpéda“, která se začala vyrábět po americké občanské válce. Tehdy se slovo „torpédo“ používalo ve významu „mina“ (rozlišovaly se torpéda zemní a námořní), „rakvové torpédo“ tak byla v podstatě pozemní mina, která se spustila, když vykradači hrobů rakev odkryli. Na obrázku níže je patentový list jednoho takového torpéda (v tomto případě jde spíše o brokovnici, která vypálí do obličeje zloděje ve chvíli, kdy se zvedne víko).

Používaly se ale i skutečné miny s prachovou náloží. Jeden z takových nástražných systémů kupříkladu zabil v roce 1881 pozdě v noci minimálně trojici vykradačů hrobů u městečka Gann v Knox County, Ohiu.

Tyto systémy se postupně přestaly užívat, když legislativa vyplnila díru v zákoně, která umožnila lékařským školám legálně získávat mrtvá těla pro pitvy (v USA šlo o rok 1883) a vykradačů hrobů tím rapidně ubylo. Každopádně… ne vždy se vyplatí otevírat staré hroby…

Skupina vykradačů hrobů při práci:

Skupina vykradačů hrobů

This entry was posted in Střípky. Bookmark the permalink.