Pokračujeme dalším naším oblíbeným švindlem, kterým je „Španělský vězeň“.
Vznikl koncem devatenáctého století a s úspěchem jej použilo několik nejlepších švindlířů své doby. Spočíval v tom, že podvodník oslovil hejla a vydával se za přítele bohatého a vlivného muže, který byl bohužel uvězněn (pod falešnou totožností) ve Španělsku. Nemůže odhalit svou totožnost a tak spoléhá na přítele v zámoří (švindlíř), aby dal dohromady peníze na jeho osvobození. Hejl má vložit část svých peněz na osvobození tohoto „španělského vězně“ a výměnou mu má být vše vráceno mnohonásobně. Ve viktoriánské době se navíc ještě přidávala ruka krásné dívky, kterou švindlíř vydával za přítelovu dceru. Krásná dáma v této „hře“ slouží k poblouznění hejla, který tak ztrácí veškerou opatrnost.
Švindlíř naléhá na udržení tajnosti (vězni by hrozilo nebezpečí v případě prozrazení) a tvrdí, že si hejla vybral díky jeho dobré pověsti a poctivosti.
Poté, co hejl vydá peníze, objeví se tradičně komplikace (některý z úředníků požaduje úplatek, něco se zadrhlo po cestě, je potřeba vyšších poplatků) a musí platit znovu. Situace se komplikuje a komplikuje do té doby, dokud hejlovi nedojdou peníze nebo nepřestane platit. Pak se švindlíř (i krásná asistentka) ztratí v prachu a nikdo o nich už nikdy neuslyší.
V moderní podobě se „španělský vězeň“ úspěšně uplatňuje jako tzv. „nigerijský podfuk“ nebo v originální podobě, kde je ale potřeba získat peníze na kauci pro jakéhosi boháče zadrženého v Thajsku (za sexuální delikty).
