Ve viktoriánské Anglii nepřicházelo v úvahu, aby někdo navštívil cizí osobu v jejím domě bez předchozího pozvání nebo ohlášení. To probíhalo tak, že gentleman navštívil (nebo častěji za sebe poslal svého sluhu či poslíčka) zmíněný dům a nechal zde navštívenku. Poté samozřejmě nebyl pozván ihned, pokud nešlo o skutečně velmi výjimečný případ. Běžně zamířil gentleman domů a na jeho adresu mu byla doručena navštívenka osoby, jíž chtěl navštívit. To bylo signálem, že návštěva v jejím domě jí není proti mysli (poslíček mohl také přímo vyřídit datum a čas, kdy jej přijme). Pokud ale žádná navštívenka nepřišla nebo přišla v obálce, odesílatel od osobní návštěvy odrazoval. Tento zvyk zasílání navštívenek byl oblíbený mezi britskou aristokracií, stejně jako francouzskou a americkou smetánkou.
Ohledně navštívenek existovalo mnoho různých zvláštností, které vypovídaly o záměrech návštěvy i dalších věcech. Pokud navštívenku doručil gentleman osobně, ohnul horní pravý roh. Pokud chtěl návštěvník blahopřát, ohnul levý horní roh, kondolenci pak značil ohnutý levý spodní roh. Pokud jste se chystali na delší dobu pryč a chtěli jste se rozloučit, ohnuli jste pravý spodní roh. Ženatí muži mívali navštívenky střední velikosti, svobodní malé. Mužské navštívenky byly vždy menší než ženské.
