Author Archives: Ecthelion

Fotografie Connie Gilchristové, známé divadelní herečky, v kostýmu královny zlodějů. Jen málokdo ale znal skutečnost, že Connie skutečně v Londýně byla královnou zlodějů a lupičů, která pod rouškou noci organizovala a prováděla velké krádeže.

Specializovala se na krádeže ze zabezpečených bytů a loupeže, které představovaly velkou výzvu pro své riziko. Policie ji sice podezřívala, ale nikdy se jí nepodařilo Connie nic prokázat. Později musela utéct z Londýna před pomstou jednoho ze svých společníků, který se nechal chytit a po několika letech, kdy v těžkém žaláři živil svou nenávist vůči ní, vyšel ven. Přichystal past, ze které se Connie podařilo jen tak tak proklouznout, ale stále cítila v patách své pronásledovatele. Rozhodla se proto přesunout do Paříže, ale i tam ji její pronásledovatel našel.

Po nějaké době se vrátila do Londýna. Tvrdí se, že to má něco společného s mrtvým tělem, které pařížská policie našla ve stokách a nikdy nebyla schopná indetifikovat. Pokud ale potřebujete uloupit něco velmi střeženého, Connie je váš člověk…

Úchvatná fotografie brightonského plaveckého klubu z roku 1864. Na svou dobu šlo o nebývalý nudismus (plavky byly většinou celotělové), který pánové dorovnávají svými klobouky. Dokazuje to, že pokud šlo o klubově organizovanou činnost, jsou ve viktoriánské Anglii společensky přijatelné i dost podivné věci (jako třeba plavání).

Na této fotografii je Sára Forbes Bonettová, dcera vládkyně kmene západoafrických Yorubů. Během meziklanové války přišla o oba rodiče a poté ji unesli lovci otroků. Její únosci z kmene Dahomey ji zamýšleli obětovaj jako lidskou oběť, ale zachránil ji britský námořní kapitán Frederick E. Forbes, který přesvědčil krále Ghezu, vládce kmene Dahomey, aby ji daroval jako dar královně Viktorii.

Královna byla okouzlena jejím bystrým rozumem a byla vychována v Anglii jako její vnučka. Později jí Viktorie určila za manžela kapitána Jamese Daviese, yorubského obchodníka, který měl v té době nezanedbatelný vliv. Pár po svatbě odjel zpět do rodné Afriky. Sára zemřela v roce 1880 ve svých 37 letech na tuberkulózu, ale příslušníci její rodiny žijí v Anglii a Sierra Leone dodnes… i takové důsledky mohou mít činy dobrodruhů.

“Děkuji, že jste se se mnou sešli takhle narychlo. Mohu vám objednat tuerckou kávu? Ručím za to, že vám ji zd připraví opravdu lahodnou… Gökhane? Čtyři kávy prosím… teşekkür ederim.

Normálně bych na to nasadil své agenty, ale kvůli současné krizi na Kypru nemám po ruce opravdu nikoho, kdo by byl schopen to zařídit. Proto se obracím na vás…”

Skupina pruských důstojníků z různých jednotek. Nechali se vyfotografovat po návratu z rakousko-pruské války v roce 1866. Po bitvě u Jíčína tato náhodně vytvořená skupina obsadila venkovský statek, který dříve patříval Albrechtu z Valdštejna. Zde našli několik beden vzácných obrazů, které si tu slavný vojevůdce ukryl a podařilo se jim je zatajit před armádou a vyvést ze země, aby je po válce prodali a o zisk se podělili.

První zemřel Erich Luddler (na fotografii úplně vlevo vzadu), měsíc po válce. Jeho smrt vypadala jako náhoda… ale následovali dva další v rychlém sledu. Heinrich Krause se poté pokusil opustit zemi, ale náhodou “přepadl přes zábradlí lodi a utonul”. Naživu zůstávají jen tři důstjníci z fotky – Wilhelm Maurer (vlevo dole), Ludwig Taut (druhý zprava nahoře) a Bruno Burkhardt (úplně vpravo nahoře). Právě Burkhardt se obrátí na postavy, aby jej ochránily a zjistily, kdo zabíjí jeho společníky… a jak to souvisí s uloupenými obrazy…

Zápis ze hry, kterou jsme včera odehráli a odehrávala se v tajemném a starobylém Sedmihradsku (Transylvánii).

http://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php?f=115&t=9096

Reklama na “elektromagnetický koupelový přípravek” je ukázkou toho, pro co angličtina má zvláštní pojmenování “patent medicine” a šlo o přípravky s velkou reklamou, které měly léčit celou řadu nemocí a neduhů… ale nepracovaly jak měly. Je to vlastně obdoba dnešních přípravků na hubnutí, které sázejí na důvěřivost kupujících (mnohé také měly, podobně jako dnes, způsobovat “přirozené mužské vylepšení”, což je eufemismus pro “zvětšení mužského penisu”).

Mezi “osvědčené” přípravky, které šarlatáni nabízeli, byly věci jako hadí olej (“snake oil salesman” je v USA dodnes synonymem šarlatána nebo obchodníka s teplou vodou), Kilmerovy bažinné kořínky, “Sagwa” inidánů Kickapoo, “Elixír života”, Mug-Wump a mnohé další. Slibovaly léčit v podstatě vše a prodejci většinou bleskově s penězi mizeli o město dál. Pokud nebyli dost rychlí, většinou se nevyhli dehtu a peří…

Během viktoriánské éry byla fotografie poměrně drahou záležitostí, kterou si většina lidí nemohla dovolit. Vznikl proto také zvláštní druh “posmrtných fotografií”, které nechali pořídit pozůstalí jako památku na osobu (často se fotografovaly děti). Šlo často o jedinou fotografii, na které byla daná osoba zachycena.

Na odkazované fotografii je snímek rodičů se zemřelou dcerou.