Dnes je výročí této tragické události, kdy ráno 30. ledna roku 1889 byly na loveckém zámečku v Meyerlingu (asi patnáct kilometrů od Vídně, fotografie je v odkazu) nalezeny těla korunního prince Rudolfa Habsburského a jeho milenky, sedmnáctileté baronky Marie Vetserové (dcery barona Albina Vetsera, diplomata na rakouském dvoře).
Manželství korunního prince, jediného syna císaře Františka Josefa I. a přímého následníka trůnu, nebylo šťastné. Prakticky všichni na dvoře (včetně císaře a císařovny) věděli, že princ Rudolf si vydržuje milenku (ostatně jeho manželka Stephanie měla vlastního milence).
Předchozího večera se korunní princ omluvil pro indispozici z rodinné večeře s císařem a se svou milenkou odjel na lovecký zámeček pod záminkou honitby. Dalšího dne jej navštívil jeho komorník Loschek, ale nemohl se jej dovolat. Hrabě Josef Hoyos, princův lovecký společník, se k němu připojil, ale bezvýsledně. Nakonec rozbili dveře sekerou a vešli do temné místnosti. Rudolf byl nalezen sedící na straně postele, nakloněn dopředu a krvácející z úst. Na straně postele byly u něj sklenice a zrcadlo. Na posteli ležela Marie Vetserová, bledá a ledově studená. Její tělo již bylo značně ztuhlé. Loschek bez důkladného ohledání předpokládal, že princ požil jed ze sklenice, protože věděl, že strychnin způsobuje krvácení. Hoyos vyběhl z místnosti a vyrazil prvním vlakem do Vídně, aby zpravil císařský dvůr. Císaře smrt jediného syna a dědice zdrtila.
První zprávy uvolněné do tisku mluvili o tom, že princ zemřel na infarkt. Zahraniční novináři ale brzy zjistili, že v zámečku bylo nalezeno i druhé tělo a totožnost milenky korunního prince byla brzy prozrazena. Císařský dvůr byl nucen přiznat, že podle všeho princ a jeho milenka společně spáchali sebevraždu (případně, že po domluvě zavraždil svou milenku a poté sebě). Byla z toho mezinárodní ostuda, která oslabila rakouský dvůr a zvýšila pruský vliv na vídeňském dvoře. Císař musel pokorně žádat papeže, aby mohl jeho syn být uložen (jako sebevrah) v rodinné hrobce a dostalo se milostivého souhlasu.
Už tehdy se ale vyrojily spekulace, protože vyšetřování nebylo veřejné a bylo uzavřeno velice rychle. Záznamy pak byly zničeny a ve výpovědích byly nesrovnalosti. V princově tělě byla nalezena jedna kule z kulovnice (mluví se o hlavě nebo trupu zezadu), zprávy ale hovořily o šesti výstřelech, které byly v noci slyšeny. Před několika lety ukradl jeden rakouský badatel kosti baronky Vetserové a nechal je prozkoumat, nenašla se v nich žádná díra po kulce. Naopak nesla lebka známky tupého úderu do hlavy, který mohl být smrtelný. Korunní princ ji tak podle podle všeho nezastřelil, jak se tvrdilo.
Spekulovalo se, že milenka zabila korunního prince a poté se otrávila (poté, co zjistila, že princ si vydržuje ještě jednu milenku, herečku vídeňského divadla), o tom, že Vetserová nepřežila pokus o potrat a princ se následně z žalu zavraždil, nebo také o politické vraždě. Princ byl totiž velice liberální a odmítal pruský a německý vliv na rakouskou politiku. To dráždilo konzervativce a kancléř Bismarck mladého prince nesnášel. Zapojení pruských agentů bylo jednou z prvních spekulací, hovořilo se i o spiknutí francouzské tajné služby, která chtěla instalovat Rudolfa místo stávajícího císaře, ale když princ cuknul, nechali ho odstranit, aby neprozradil jejich dohodu.
