V roce 1879 došlo v Richmondu, městečku na jih od Londýna, k jedné z nejbrutálnějších vražd, která zůstala hádankou pro policejní i amatérské detektivy po více než sto třicet let.
Ctnostná vdova, paní Thomasová (stára 55 let), byla zavražděna svou vlastní služkou, Kate Websterovou (29 let věku). Vdova najala svou služku (v té době již odsouzenou zlodějku a podvodnici) v lednu roku 1879, ale vztah mezi zaměstnankyní a zaměstnavatelkou se brzy zakalil pro častou opilost služky a její opilecké tahy po hostincích. O dva měsíce později se paní Thomasová vrátila v neděli z kostela a poté, co zjistila, že její služka je opět opilá, v domě došlo k hádce. V opilosti Websterová shodila svou zaměstnavatelku ze schodů a následně jí udusila. Poté za pomoci řezačky, břitvy a kuchyňského nože rozřezala její tělo na kusy. Aby zahladila své stopy, Websterová uvařila tělo a dokonce částí masa nakrmila místní děti, když jim řekla, že jde o maso z prasete. Zbytek nacpala do dřevěné krabičky, kteoru vrhla do Temže. Hlava a chodidlo se do krabice ale nevešly. Chodidlo bylo později nalezeno v nedaleké zahradě, ale hlava se tehdy nenašla. O několik dní později se krabice s ostatky našla pod mostem Barnes. Bez hlavy ale nebylo možné tělo identifikovat a vše v tomto odstavci tak zůstávalou pouhou teorií.
Kate Websterová byla i přesto odsouzena porotou a za vraždu oběšena v červenci stejného roku. Hlava se ale nenašla a mnozí tak věřili, že tělo nepatřilo paní Thomasové a Kate Websterová byla odsouzena neprávem. Teprve v roce 2011 vykopali náhodou na pozemku, který patříval kdysi paní Thomasové, starou lebku. Půl roku analýz vědeckých prokázalo, že skutečně jde o lebku řečené vdovy a tím pádem byl příběh potvrzen… sto třicet let poté, co se odehrál.
